Pomáhala jsem hlídat starší děti na koupališti. Ze začátku jsem z nich nespustila oči, i když už jsou v rozumném věku, ale člověk dneska nikdy neví.
Najednou dva kluci začali hrát soutěž, kdo vydrží déle pod vodou, jeden byl potopený tak, že mu ruce a nohy bezvládně vlály kolem těla, v první chvíli jsem se úplně zděsila a byla připrávená skočit pro něj, naštěstí se zvedl,.....
Chlapci si dali ještě jedno kolo a všimla jsem si, kolik lidí prošlo kolem a nikoho ani na vteřinku nenapadlo, alespoň na něj poklepat, jestli je v pořádku, nebo se na něj jen podívat.
Někteří dokonce otáčeli hlavu jinam.
Ani se nedivím, že je - bohužel - tolik utonulých, když vidím, jak bezohlední jsou ostatní,...
Kdybych věděla kde a jak, navrhla bych klidně průzkum, aby se hodil nějaký panďulák někde na koupališti do vody a pozorovat kolik lidí by vůbec nějak zareagovalo,....
Je to smutné, ale věřím tomu, že kdyby zareagoval 1 z 10, bylo by to na dnešní společnost moc,..