Omlouvám se řidiči kamionu, který se mě neskrývaně lekl, když jsem včera
ráno (13:00) venčila psa.

Tato situace mě donutila udělat ze sebe po dlouhé době člověka. Už se
nemusíte bát odpočívat u naší hospody, již nemám nohy jak orangután,
vlasy jak saxana a tátovo trenýrky na spaní. :D :D :D,

Trvalo to léta dřiny a přemlouvání, ale opět se považuji za člověka, ze kterého by měl být úlek v normě (myslím tím, že si toho úleku nevšimnu),..:D