Jsou cesty tramvajemi, kdy se můj výraz v obličeji podobá veverce z Doby ledové, jak mám vyvalené oči a jako bonus občas i pusu. Můj poslední zážitek mi do hlavy dostal brouka, který stále našeptává, zdali jsem byla ve svých 12-13 letech taky takové trdlo, jako slečny, které jsem viděla.
Stála jsem úplně v zadu, kousek předemnou seděli kluci, kterým mohlo být tak kolem 20, možná že míň nebo víc, dnes se přesný věk opravdu nedá typnout, na další zastávce nastoupily dvě holčiny, kterým mohlo být kolem těch 12-13let. Nemohla jsem si jich nevšimnout, když měly tak strašně pomalovaný obličej, který pomalu křičel do dálky: "přijel cirkus". Mé myšlence jsem se pousmála, ale poté jsem zjistila, že jsem se nemýlila a jistý druh cirkusu do tramvaje opravdu přijel, tedy vlastně nastoupil. Slečny si hned všimli těch kluků a stalo se to,co očekávalo plno lidí, kteří se mnou jeli a upoutali pozornost stejným směrem jako já, stouply si kousek od chlapců a začaly se strašně předvádět. Napřed jedna druhé pošeptala něco do ucha a ta druhá se začala křečovitě smát, tomu se začala smát i ta co šeptala cosi určitě strašně vtipného, tramvaj sebou cukla a co se nestalo, jedna slečna začala pomalu padat, druhá ji chytla a nemohly jsme se vyhnout dalšímu smíchu, který doslova rval uši. Následovalo ještě několik povedených číšel, přičemž stále koukaly po mladících, jestli si jich všímají. Myslím, že by bylo spíše divné, kdyby si jich nevšimli:D Ovšem co mě opravdu překvapilo a málem zavinilo výbuch smíchu z mé strany, byl okamžik, kdy jedna slečna povídala (kdyby povídala, ona přímo křičela, aby byla dostatečně slyšet u jejího nového vysněného prince), že má nové číslo a velice pomalu, zřetelně a nahlas začala své číslo diktova
Abych zabránila upoutání pozornosti na sebe, protože už mi cukaly koutky a měla jsem strašnou chuť těm slečnám něco říct, nandala jsem si sluchátka a pustila mp4 co nejvíc nahlas, nemusela jsem ani slyšet a i tak,jsem měla pořádné divadlo:D Od té doby přemýšlím o tom, zda jsem byla taky taková.......NE, byla jsem ještě horší, mnohem horší.........Kolirát jsme dělali věci, které by nás dnes ani nenapadli, nemysleli jsme na žádné následky a také to tak dopadalo:D Naštěstí už jsem z tohoto stadia mého života vyrostla(doufám) a pokaždé když vidím podobné dívčiny, jako ty dvě o kterých píši, přemýšlím o tom, jak se budou tvářit ony až vyrostou a uvidí další čerstvé puberťačky,.....Z
jedné strany je i lituji, protože si myslím, že budou mít myšlenky podobné jako já a budou se stydět pokaždé, když s vybaví sebe v jejich věku:),...Já se například dodnes stydím, když si vzpomenu, jak jsem si s kamarádkou navlíkla sukně, minitílka, lakem na nehty jsme si na tváře namalovaly srdíčka a šly si hrát blízko k silnici. Pokaždé, když zatroubilo nějaké auto za účelem, aby nás zklidnilo, my si myslely, že jsme se dotyčnému řidiči líbily :D :D :D a takových a podobných věcí jsme dělaly mnohem mnohe víc. Teď jsem zas v obličeji rudá,jak se opět začínám stydět:)
Asi hodně z vás se setkalo s podobnými "puberťáky", věřte tomu, že i z nich za pár let budou dospívající, kteří budou na jiné mladší pohlížet s podobným názorem, jako my teď a až budou dospělí (já až budu dospělá) a budeme mít rodinu, děti, budeme muset toto období našich dětí trpělivě přečkat a modlit se, aby nevymysleli něco, co by je mohlo opravdu poznamenat,......